Do stěny protějšího domu se opírá měkké sluneční podvečerní světlo, na balkoně schne prvních pár vypraných ponožek a na stolku v kuchyni voní kafe z mýho milovanýho anglickýho hrnečku. Tyhle řádky nevznikají na kolejích, ani u rodičů na Vysočině... Dneska vás totiž zdravím z úplně nového místa...
...z našeho bytu!